Rozhovor – Wowa tattoo

Helloise: Ahoj, předem díky, že sis na nás udělal čas.  Na úvod nám řekni, jak ti začal Nový rok a co říkáš na tu třeskutou zimu venku?

Wowa Tattoo: Ahoj Báro, Nový rok začal hodně pracovně, stejně tak, jak skončil rok minulý. Zimu nemám rád, ale jsem smířený s tím, že venku je Únor a to předpokládá, že nějaká ta zima musí být, nemusí být zrovna – 15, ale to si nevybereš. Zase toto mrazivé peklo začalo až v druhé půlce zimy, v Praze napadl sníh asi dvakrát, první roztál teměř hned a teď napadl asi 1cm, takže se to dá přežít. Kdybych musel do práce dojíždět 150 km, mluvil bych možná jinak, ale mám to do práce 10 min pěšky, takže mě to netěší, ale přežiju to.       

Helloise: A teď otázka, kterou asi slyšíš nejméně dvakrát denně. Jak dlouho se jako tatér živíš a jak si se vlastně k téhle činnosti dostal?

Wowa Tattoo: Pátým rokem mám svoje studio. Z nějakých nepochopitelných důvodů mě tetování vždy lákalo, brácha měl na ruce tetování z vojny, které se mi strašně líbilo. V té době tetovací studio znělo jako vtip, tetování bylo prioritou  kriminalníků, takže nechat si udělat tetování bylo velmi obtížné.  Pak doba pokročila, začala se objevovat studia, ale to bylo zase hodně drahé, tak jsme se s kamáradem rozhodli, že já vyrobím strojek a navzájem se potetujeme. Tak jsem začal vyrabět strojky, první byl “rotačka” motůrek z kazeťáku a místo jehly nabroušená čtvrtá struna od kytary, místo barvy tuš nebo razítkovací barva. Zkoušel jsem to na sobě, ale pořád to nebylo ono. Strojky a barvy nebyly bežně k dostání, tak jsem obcházel studia a snažil se získat barvu a jehly a zároveň odkoukat jak vypadá a funguje normalní tetovací strojek. Nikdo se se mnou nechtěl bavit, natož prodat nějaký materiál, až jsem narazil na studio Tom Milhaus a Tomáš, majitel studia mně prodal barvu a jehly , za což jsem mu dodnes vděčný a řekl mi, ať nejsem kretén a koupím si normální strojek, jelikož on už má to peklo vyrábění strojků za sebou.  A to jsem udělal. A pak už začala moje tetování vypadat jakžtakž a začal jsem  se o tetování vážně zajímat. Hodně mě inspirovalo Tribo a tím bych chtěl poděkovat Michalu Burdovi i ostatním lidem z Triba za to že měli nervy se mnou spolupracovat a že jim to vydrželo až dodnes :-))))        

Helloise: Takže docela punkový začátky. Jaké povolání bys dělal, kdybys nebyl tatér?

Wowa Tattoo: Vystřídal jsem hodně povolaní, vyjmenovovat je, by bylo na dlouho, ale k umění jsem tíhnoul vždy a tak jsem se jednou dostal k divadlu, pracoval jsem v divadlech jako technik, převážně v hodně alternativních, ale dělal jsem i na projektech Národního Divadla, na muzikálech, spolupracoval jsem s výtvarníky a scénografy různých kvalit a snažil se to zužitkovat  a něco se přiučit. Kdybych netetoval, zůstal bych u divadla.

Helloise: Jak reagovalo okolí na zprávu, že se chceš stát tatérem?

Wowa Tattoo: Hodně skepticky, jelikož to okolí byli již výše zmínění výtvarníci a scénografové, herci a tak, kteří se na tetování vůbec divali skepticky. To, že by tetování mohlo být umělecké dílo, je doslova uráželo. Navíc byli očitými svědky mých prvních pokusů se strojky a to na optimismu rozhodně nepřidávalo, což docelá chápu :-)))))     

Helloise: Nakonec si ale všechno dotáhl do zdárného konce a i přes skeptismus okolí sis otevřel vlastní studio. Co tě na práci tatéra nejvíc těší?

Wowa Tattoo: Pro mě je tetování a piercing, který také dělám, součástí subkultury, baví mě být její součástí a mít něco společného s lidmi, kteří k ní tíhnou a žijí si po svém, i když v části společnosti přetrvávají předsudky. Vzpomínám si na matku jedné mé přítelkyně, která vyprávěla o tom, že mají v práci skladníka, který je “taky” potetovaný a pak následovala hrůzostrašná historka o tom, co ten člověk všechno provedl. Potetované lidi, mě nevyjímaje, vnímala jako kriminálníky... Mám rád lidi schopné se povznést nad přesudky. Asi tak.

Helloise: V kolika sis nechal udělat svůj první obrázek a co to bylo?

Wowa Tattoo: První byl nápis, krevní skupina, kterou jsem si vytetoval na levé předloktí šicí jehlou a tuší, aby záchranáři v případě nehody věděli, jakou krev mi mají “dolít”.:-)))Pak mi kamarádka laborantka řekla, že záchranáři na tetování neberou zřetel, že krevní skupinu zjistí v sanitce během chvilky, to jsem nevěděl, bylo mně 19 let, byla to blbost.    

Helloise: Jaké bylo tvoje první tetování, které si dělal?

Wowa Tattoo: Byl to Malý Princ, dělal jsem ho jednomu Polákovi, vyhlásil jsem konkurz na odvážného dobrovolníka a on se chudák přihlásil. Vypadalo to strašně, je to už 12 let, rád bych ho někde potkal a předělal to...   

Helloise: Jaké rady by si dal těm, kteří by se rádi v budoucnu stali tatéry?

Wowa Tattoo: To je těžký, měli by se vetřít do nějakého studia, kde by je to nějaký velmistr naučil, aby se vyhli mé zdlouhavé cestě, ale hlavně se nenechat odradit neúspěchy…    

Helloise: Co si myslíš o kvalitě českých tatérů? Máš nějakého svého oblíbence?

Wowa Tattoo: Můžu mluvit jen o Praze. Je to skvělý, kolik je tu tatérů, kteří mají svůj vlastní styl. Každý si může vybrat takového, který jim sedne nejenom stylem, ale i lidsky. Neexistuje žádný monopol v tomto směru. A pořád se to vyvíjí, což mě těší. Mým favoritem mezi českými tatéry je Petr Bobek, má svůj osobitý styl, který mně osobně velmi imponuje...

Helloise: A teď něco ke studiu. Kde ho můžeme najít, kdo ho založil, jak dlouho funguje a na co může své zákazníky nalákat?

Wowa Tattoo: Moje studio je na Praze 7, na Letné, krasné místo pro cokoliv, mám to tam rád. Založil jsem ho já před pěti lety. Nějaké práce mám na Tetovani66.cz tedy u vás a nebo na mých stránkách www.wowatattoo.cz . Práce ať si každý ohodnotí sám, galerie je udělaná tak, aby vyhověla co nejširší vrstvě zájemců o tetování. Jsou tam i věci, které se mi moc nelíbí, ale jsem ve službách zákazníka  a toleruji názor každého, lidi nepoučuju co je dobře a co špatně, nechci za každou cenu realizovat své umělecké ambice, v prvé řadě respektuji přání zákazníka. Mám vlastní názor a umělecké cítění, rád poradím a naprostou kravinu se pokusím zákazníkovi vymluvit, ale pokud trvá na tom, že tu kravinu chce mít do smrti na svém těle, udělám mu to. Každý má právo na svou blbost. Mám kamaráda, který má na ruce doma dělaný starý tetování, růži probodnutou dýkou, je to strašný, když jsem mu to chtěl předělat, odmítl, prý je to pro něj vzpomínka na to, jak byl mladý a blbý. Co dodat, lidi se nechávají tetovat i z jiných důvodů než estetických, proto mám v galerii i jednodušší věci, nemusí si každý hned udělat rukáv nebo záda, může to být klidně něco malýho, nezatíženýho hlubokým smyslem. Snažím se ve svém studiu o maximální pohodlí zákazníka, rozvrhnout si práci časově tak, abychom nejdříve vše v klidu probrali u kávy, případně udělali návrh ve Photoshopu, abych maximálně přiblížil zákazníkovi, jak to bude nakonec vypadat na těle. Jak už jsem zmínil, dělám také piercing a to mě taky moc baví, ale nejsem sadista :-))))  

Helloise: Upřednostňuješ se svými zákazníky spíše přátelský vztah nebo striktně tatér x zákazník?

Wowa Tattoo: Snažím se být k zákazníkům maximálně přátelský a z některých stálých klientů se stali přátelé, ale nějaké hranice být musí, aby si třeba zákaznice nemyslely, že je “balíte”:-)    
Helloise: Jaké jsou nejčastější motivy, které tetuješ?
Wowa Tattoo: To se nedá definovat, naštěstí! I když se občas někdo zeptá, co teď “frčí”, nedá se na to odpovědět, každý chce mít originál a to hodnotím pozitivně. Ale relativně často jsou to texty.      

Helloise: Existuje nějaký motiv, který by si odmítl vytetovat?

Wowa Tattoo: Ano, kamárad kamárada chtěl vytetovat na záda  Poslední večeři (da Vinci), ale lehce poupravenou a tudíž Ježiš měl mít kopýtka, učedníci rohy a ocasy, nejen já, ale i jiní oslovení kolegové to odmítli, i když to mělo být dobře placený. Jen když jsme se o tom bavili, měl jsem pocit, že se mi nad hlavou sbíhají mračna. Jinak žádné zábrany nemám, svoboda názoru nade vše!        

Helloise: Je třeba nějaký zákazník, na kterého jen tak nezapomeneš? Ať už v kladném nebo negativním slova smyslu?

Wowa Tattoo: Takových je víc, každý tatér má asi spoustu historek, ale nebudu to vytahovat, dotyční by se určitě poznali a nebylo by jim to třeba milé. Bylo by to nefér, vytahovat to jen tak pro pobavení.  

Helloise: Co je podle tebe nejdůležitější pří výběru studia?

Wowa Tattoo: To, že by mělo být v pořádku z hlediska hygieny je jasný, ale důležitý je taky, aby se tam člověk cítil dobře, aby si s tatérem rozuměl. Jedna zákaznice mi vyprávěla, že v jednom renomovaném studiu byla přesvědčována tatérem, že to co chce vytetovat je blbost, že on jí to udělá po svém, jelikož zaplatila předtím nevratnou zálohu, byla postavena do situace, že buď přijde o peníze, nebo bude mít tetování, které si nevybrala. Tak k tomu by nikdy nemělo dojít!         

Helloise: Už tě dál nebudu zdržovat od práce, ještě jednou za sebe i všechny čtenáře velký dík a přeju hodně úspěchů a ať všechno klape tak, jak má. ?