Siucide girls

SG je anglickojazyčná webová stránka alternativní pornografie. Pojmenování SuicideGirls pochází z románu Chucka Palahniuka. V románu Program pro přeživší popisuje SuicideGirls následovně:
„Osmnáctileté, devatenáctileté, dvacetileté holky, a já jsem si s nimi jenom chtěl povídat. Holky ze středních škol. Holky s maturitou. Emancipované nezletilé. Stejné je to s těmi sebevražedkyněmi, co mi volají. Většinou jsou dost mladé. Brečí s vlasy promočenými deštěm u telefonní budky, dovolávají se u mě záchrany. Volají mi, když už leží stočené na posteli do klubíčka celé dny. Mesiáš. Tak mě berou. Spasitel. Popotahují a zajíkají se a na co se vyptávám, to mi vykládají do nejmenších podrobností.“

Byla založena na jaře roku 2001 Spookym Seanem Suhlem a Missy Suicide Selenou Mooneyovou.  SuicideGirls sází na estetiku, která je má odlišit od dalších poskytovatelů porna (např. Playboy). Stránky se snaží prezentovat jako subkulturní komunita. Vedle žánrových erotických fotografií nabízí SuicideGirls i hudbu a fejetony, ženy zde mají profily a blogy. Stránky mají svůj původ v Portlandu v USA a ve svých počátcích byly podporovány i zpěváky z okolí Portlandu jako Courtney Love či Dandy Warholsem, později toto úzké spojenectví zmizelo. V roce 2005 opustilo padesát modelek, které byly u SuicideGirls od počátku, stránky. Modelky z počátečních dob obvinily stránky z pohrdání ženami, že za kulisami stránek existuje obchodní model, který připomíná zavedenou pornografii. Epizoda stála stránky hodnověrnost, nicméně stránky vykazovaly stálý růst a mezitím rozšířily svoji činnost do jiných odvětví a založily další stránky.

Webové stránky patří čtyřem majitelům, přičemž zodpovědnost za stránky má bývalý pár Sean Suhl (Spooky) a Selena Mooneyová (Missy). Suhl je zodpovědný za obchodní a technickou část, zatímco Mooneyová za obsah a fotografie.  Z právního hlediska jsou dívky spolupracovnicemi webových stránek. Provozovatel jim platí za snímky, avšak neplatí jim dovolenou a sociální pojištění.  Příjmy dotcomu tvoří především členské poplatky zákazníků, další příjmy jsou z licencí fotografií a značky.

SuicideGirls se prezentuje jako komunita modelek s osobními profily, chatem, blogem, kalendářem, pozvánkami na místní akce a systémem zpravodajství. Modelky jsou z části placené, ale i zdarma pózujíci ženy, které doufají, že budou akceptovány v komunitě Suicide Girls. Platící zákazníci Suicide Girls mají stránku s profilem, mohou prohlížet ucelené série fotografií a různé osobní rubriky. Členský poplatek činil v roce 2007 celkem 12 amerických dolarů měsíčně. Platící zákazníci mají vlastní profil a mohou se plnohodnotně účastnit diskuzí, chatu a videochatu. Velká část komunikace probíhá mezi samotnými modelkami, které mají vlastní neveřejné fórum.

Povinností modelek je vytvářet pro klienty "život komunity". Modelkám je placeno za fotografie, mají za povinnost často dodávat nové fotografie, zdarma vést online deník a aktivně se zúčastňovat diskuzí. Po modelkách jsou dále požadovány smlouvy, v nichž postupují licenční práva na snímky SuicideGirls. Dle výpovědí bývalých Suicide Girls bylo ve smlouvách požadováno od roku 2006 právo na jména modelek, osobu, podpis, hlas, životopisné údaje a tetování. SuicideGirls může tato práva a fotografie bez souhlasu modelek prodat třetí osobě.

Filozofie SuicideGirls má – jak by se dalo čekat – feministický podtext. Zakladatelka Missy Suicide ráda zdůrazňuje, že kdo sleduje tuhle neposednou burleskní partu ví, že nejde o žádné prvoplánové striptérky, které chtějí jen zvedat hladinu testosteronu, ale ženy s názorem a nezávislou subkulturu. Zní to trochu pateticky, ale těmhle holkám není lhostejné ani to, co se děje na naší planetě. Účastní se dobročinných akcí, stejně jako intenzivně bojují za práva zvířat. Známá je třeba jejich extravagantní kampaň proti výrobě kožešin pro organizaci PETA2.

V letech 2001 až 2004 vzniklo zhruba 600 webových stránek alternativní pornografie, které napodobovaly finančně neúspěšnější stránky SuicideGirls. Většina z nich měla velice krátkou životnost. Neměly pozadí subkultury a specializovaly různé speciální žánry. Raverporn přinášel ženy s barevnými vlasy, Friction USA ženské fanynky scény straight edge. Ženy, které byly fanoušky Star Wars pózovaly na stránek Superkult. Větší webové stránky jako Burning Angel převzaly díl konceptu SuicideGirl, ale neměly stejnou kulturní rétoriku. S úspěchem SuicideGirlsse se začaly mainstreamoví producenti porna pokoušet převzít jejich styl. Tak začalo oddělení Hustlera pro mladé lidi, VCA Pictures, v prvním desetiletí 21. století, produkovat videa se stejnou estetikou jako SuicideGirls.

Dnes je na stránkách už přes 2200 modelek, jejichž fotky jsou nejčastěji stylizovány do Pin up či gotik tématiky. Ale SG nejsou pouze fotografie, na živo uspořádaly  několik neo burlesque turné, hrály v Kriminálce NY či ve vlastních filmech jako je „Suicide girls must die“, či „Guide to living“. Mezi nejznámější české SG patří bezpochyby Alexea SG, se kterou jste si na našich stránkách mohli přečíst rozhovor.

Suicide Girls - The First Tour DVD Trailer (PG)