Význam motivů v tetování – Křídla a pírka

Křídla
Křídla se nám od nepaměti líbí, protože je nemáme, závidíme je ptákům, drakům, motýlům i andělům, závidíme, že neumíme létat a chtěli bychom. Křídla se nejčastěji právě proto tetují na záda, jako bychom si přáli, aby se vytetovaná křídla změnila v pravá a my bychom uměli létat. Buď se tetují tedy samotné, nebo se křídla přidávají k jinému tetování. Například okřídlené srdce je motiv lehké a krásné lásky, okřídlené hodiny ukazují na nedosažitelný čas a tak dále. Lze je vytetovat ke všemu a kamkoliv. Křídla na zádech vzbuzují fantazii, jejich nositel se cítí lehký, přál by si létat, nebo před něčím uletět. Samo o sobě pak tetování křídel značí lehkost, čistotu, ale i rychlost, schopnost odnést zlé věci pryč nebo naopak odnést dobrého člověka od zla. Největším významem je však touha po svobodě, protože kdo je více svobodný než ten, co umí létat a neplatí pro něj žádné hranice? Značí také proměnu, touhu po tom být někým jiným. Ve spojení s andělem jsou motivem duchovním, ve spojení s přírodou, jako je motýl, pak motivem letu, odletu a útěku. Kromě motýlích můžeme volit křídla vážky, můry nebo křídla ptačí, například vrány nebo havrana. Odkaz na indiánské tetování zase volí křídla orlí nebo sokolí, které vám dají stejné vlastnosti, jaké má onen opeřenec – rychlost, bystrost a prozíravost. Ale ani zde to nekončí. Stále častěji se tetují například křídla dračí, která vyhledávající milovníci starých pohanských příběhů, keltské či severské mytologie, nebo naopak vyznavači fantasy. Nemusíme je však tetovat jen na záda a dávat tak najevo touhu po svobodě, dají se nosit maličká v podbřišku, na bedrech nebo klíčních kostech. Maličká křídla evokují malé anděly, dětskou nevinnost a patřičnou dávku dětské naivity. Objevují se i křídla polámaná, poraněná nebo i pahýly, které značí křídla ulomená. Tento druh tetování pak ukazuje na ztrátu svobody, snění, ztracené iluze a sny či nesplněná přání.

Pírka
Peříčko je součástí zvířete, polštáře, křídla nebo třeba anděla. Symbolika je podobná, jako u křídel celých, vzbuzuje touhu umět létat. Nejvíce se uctívala pírka v kulturách indiánů, zejména Apačů a dalších indiánských kmenů ze Severní Ameriky. Ti věřili, že budou-li nosit pera orla, sokola či jiného dravce, dokážou stejně dobře lovit a získají schopnosti, jaké měl pták, ze kterého pírko pochází. Peříčka také fungovala jako talisman, to můžeme obdobně vysledovat například u myslivců, kteří je nosí na klobouku. Kromě toho bylo pírko odjakživa pomocníkem u rituálů, pomazávalo se jím při obřadech, používaly jej staré kultury i moderní magie. Tetují se pera orlí, sokolí, paví, pštrosí nebo papouščí, barevná, nebo černočerná, z krkavce či vrány. Lidé jej chtějí nosit na těle, aby jim pírko dalo pocit lehkosti, s jakou chtějí žít. V dnešní době se tedy tolik nevyužívá indiánské mystiky, ale spíše atributu lehkosti nebo čistoty.